První exkurze do Let u Písku
23. listopadu 2017
Lety u Písku
Vzdělávací projekt Výchova k respektu a toleranci
Institut Terezínské iniciativy a AISIS
Motto:
Existují místa utrpení, která mají pohnutou historii, se kterou je třeba seznamovat hlavně mládež. Je důležité otevírat diskusi o podílu Čechů na utrpení Romů za druhé světové války. Součástí diskuse má být občanská odpovědnost – aktivismus, který by se měl pěstovat a být součástí zdravé společnosti.
Ve čtvrtek 23. listopadu 2017 se konala první ze dvou plánovaných exkurzí do Letů u Písku – na místo, kde v období druhé světové války existoval koncentrační tábor pro Romy z Protektorátu Čechy a Morava.
Společně se skupinou 34 studentů a pedagogů Střední odborné školy Jarov jsme položili kytice k památníku obětem. Prošli jsme místa paměti, vedeni našimi kolegy Františkem Lackem a Růženou Ďorďovou, kteří mají k místu osobní vztah a již léta se zasazují o zrušení prasečáku, stojícího na místě bývalého koncentračního tábora. A právě v době, kdy seznamovali studenty s historií, se jejich dlouholeté úsilí naplnilo podpisem smlouvy o odkupu vepřína státem, zastoupeným ministerstvem kultury.
Odpoledne se mohli účastníci exkurze ptát hostů na jejich vztah k Letům, na jejich aktivity a aktivismus, postoje, ale také na jejich osobní život nebo vlastní zkušenost se soužitím minorit a majority. Mezi naše hosty se zařadil také historik Toman Brod, který jako dítě přežil Terezín, Osvětim a další pracovní tábory. Všichni hosté mluvili o štěstí a náhodě, které jim umožnily zvítězit nad osudem. Rovněž však o tom, že štěstí šli sami vstříc. Mluvili o tom, jaké je být označen za jiného. A jaké je být posuzován jiným metrem.
Vzpomínali na lidi a na jejich příběhy, které měly být zapomenuty. Všichni se snaží, aby minulost byla důstojně připomínána. Nečekají, že pro to „někdo“ něco udělá, a snaží se sami – zpravidla bez nároku na odměnu, i bez toho, aby očekávali byť jen potlesk nebo chválu. Dělají to prostě proto, že to považují za potřebné a správné.
V závěru dostali účastníci možnost představit vlastní názory na to, zda je potřeba připomínat historii, a pokud ano, tak proč, a jak bychom to měli dělat. Také měli prostor sdílet svou představu o využití a podobě pietního místa v budoucnu.
Nejčastěji zazníval návrh, aby byl prostor proměněn na vzpomínkový háj, věnovaný památce obětí. Objevil se i návrh přesunout existující památník ze současného místa, které je místem spočinutí obětí, do prostor, kde koncentrační tábor v minulosti stál. Dalším návrhem bylo vybudovat moderní muzeum, které se bude věnovat utrpení perzekvovaných menšin za druhé světové války, ovšem i příčinám, které k němu vedly a jež z toho plynuly.
Další fotografie naleznete také na facebooku SOŠ Jarov.
WEB PROJEKTU: www.vychovakrespektu.cz
Projekt Výchova k respektu a toleranci je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.
Navštivte také
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.