První exkurze do Let u Písku

23. listopadu 2017
Lety u Písku

 

Vzdělávací projekt Výchova k respektu a toleranci


Institut Terezínské iniciativy a AISIS

Motto:
Existují místa utrpení, která mají pohnutou historii, se kterou je třeba seznamovat hlavně mládež. Je důležité otevírat diskusi o podílu Čechů na utrpení Romů za druhé světové války. Součástí diskuse má být občanská odpovědnost – aktivismus, který by se měl pěstovat a být součástí zdravé společnosti.

Ve čtvrtek 23. listopadu 2017 se konala první ze dvou plánovaných exkurzí do Letů u Písku – na místo, kde v období druhé světové války existoval koncentrační tábor pro Romy z Protektorátu Čechy a Morava.

exkurze_lety_2017_01


Společně se skupinou 34 studentů a pedagogů Střední odborné školy Jarov jsme položili kytice k památníku obětem. Prošli jsme místa paměti, vedeni našimi kolegy Františkem Lackem a Růženou Ďorďovou, kteří mají k místu osobní vztah a již léta se zasazují o zrušení prasečáku, stojícího na místě bývalého koncentračního tábora. A právě v době, kdy seznamovali studenty s historií, se jejich dlouholeté úsilí naplnilo podpisem smlouvy o odkupu vepřína státem, zastoupeným ministerstvem kultury.

Odpoledne se mohli účastníci exkurze ptát hostů na jejich vztah k Letům, na jejich aktivity a aktivismus, postoje, ale také na jejich osobní život nebo vlastní zkušenost se soužitím minorit a majority. Mezi naše hosty se zařadil také historik Toman Brod, který jako dítě přežil Terezín, Osvětim a další pracovní tábory. Všichni hosté mluvili o štěstí a náhodě, které jim umožnily zvítězit nad osudem. Rovněž však o tom, že štěstí šli sami vstříc. Mluvili o tom, jaké je být označen za jiného. A jaké je být posuzován jiným metrem.

exkurze_lety_2017_02


Vzpomínali na lidi a na jejich příběhy, které měly být zapomenuty. Všichni se snaží, aby minulost byla důstojně připomínána. Nečekají, že pro to „někdo“ něco udělá, a snaží se sami – zpravidla bez nároku na odměnu, i bez toho, aby očekávali byť jen potlesk nebo chválu. Dělají to prostě proto, že to považují za potřebné a správné.

V závěru dostali účastníci možnost představit vlastní názory na to, zda je potřeba připomínat historii, a pokud ano, tak proč, a jak bychom to měli dělat. Také měli prostor sdílet svou představu o využití a podobě pietního místa v budoucnu.

exkurze_lety_2017_03


Nejčastěji zazníval návrh, aby byl prostor proměněn na vzpomínkový háj, věnovaný památce obětí. Objevil se i návrh přesunout existující památník ze současného místa, které je místem spočinutí obětí, do prostor, kde koncentrační tábor v minulosti stál. Dalším návrhem bylo vybudovat moderní muzeum, které se bude věnovat utrpení perzekvovaných menšin za druhé světové války, ovšem i příčinám, které k němu vedly a jež z toho plynuly.

 

Fotografie z exkurze

 

Další fotografie naleznete také na facebooku SOŠ Jarov.
 

WEB PROJEKTU: www.vychovakrespektu.cz

 

 

Projekt Výchova k respektu a toleranci je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.

 

Logolink OP PPR

 

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.