Vzdělávací seminář spojený s vernisáží výstavy Ztracená paměť?
13. dubna 2016
Národní technická knihovna v Praze
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Účastníci semináře byli nejprve krátce seznámeni s konceptem výstavy, webu i metodických materiálů. Po té si formou skupinové práce sami vyzkoušeli práci s metodickými materiály, aby mohli spolu s lektory Peterem Sokolem a Marií Zahradníkovou, kteří jsou autory metodické části výstavy, zhodnotit klady a zápory zapojení výstavy do výuky. Připravené materiály hodnotili kladně, hlavně z obsahového hlediska. Jedinou nevýhodu spatřovali učitelé základních škol v množství informací, kterých je pro mladší žáky velké množství. Oceňovali však grafické řešení panelů, na kterých jsou výrazně rozlišeny jednotlivé druhy textů, čímž je dána možnost soustředit se pouze na dílčí část problematiky. Učitelé velmi kladně hodnotili zařazení osobních příběhů pamětníků do celého konceptu výstavy.
Po metodickém úvodu se účastníci semináře seznámili s autorem výstavy dr. Alfonsem Adamem, který jim formou přednášky doplnil základní historické souvislosti problematiky nucené práce za druhé světové války na území dnešní České republiky s rozdělením na území Protektorátu Čechy a Morava a na území tzv. Sudet. Detailněji se na problematiku nucené práce v regionálním měřítku zaměřil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, a to na příkladu Liberecka a Jablonecka. Zároveň seznámil posluchače se současnou situací výzkumu tohoto jevu v libereckém muzeu a s některými momenty procesu sbírání dat a historických materiálů.
V další části programu se slova ujala Šárka Jarská ze Živé paměti, která představila dva on-line archivy věnující se nucené práci shromažďující výpovědi pamětníků a zároveň disponující výukovými materiály pro využití ve výuce. Prvním z nich byl německý portál www.zwangsarbeit-archiv.de, z něhož pochází i část videí využitých pro výstavu Ztracená paměť?. Druhým byl pak projekt český, který nese název „Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce“ a jedná se o on-line výukovou platformu, která bude spuštěna během května tohoto roku.
Vrcholem semináře byla beseda s pamětníky, které se účastnili René Šírek, Česlav Roubíček – nasazení u protiletecké ochrany, Jarmila Pláteníková a Josef Skála. Diskusi moderovala Viola Jakschová ze Živé paměti. Všichni čtyři pamětníci se věnují nebo věnovali besedám na školách jak v Čechách, tak v Německu. V průběhu semináře byl také všem účastníkům předán zdarma katalog výstavy. Stali se tak jeho prvními čtenáři a někteří využili i toho, že byl semináře přítomen dr. Adam, a nechali se jej podepsat.
Další fotografie ve fotogalerii
Všichni účastníci se pak přesunuli na slavnostní vernisáž, při níž byla výstava představena českému publiku za účasti mnoha významných hostů, a to nejen z řad pamětníků, autorského týmu, médií, ale také za účasti zástupců některých zahraničních ambasád. Praha se tak stala druhým místem, kde je výstavy vystavena – již v březnu tohoto roku proběhla německá vernisáž v památníku Flossenbürg, který se na celé realizaci projektu spolupodílel. Výstava je v prostorách Národní technické knihovny přístupna veřejnosti do 15. května 2016 a následně bude putovat po dalších místech České republiky a Německa.
Z ohlasů účastníků:
- Všechny části programu byly velice přínosné a zajímavé. Nejvíce se mi však líbil exkurz Ivana Rouse do mikrohistorie regionu a samozřejmě beseda s pamětníky. V případě Ivana Rouse, protože se jedná o zmiňovanou mikrohistorii, v případě besedy, protože to je jedna z posledních příležitostí, jak se s nimi setkat.
- Atmosféra byla velice příjemná. Prostředí konání (NTK) rovněž vhodně zvolené. Dokázala bych si představit, že i v budoucnu by se zde mohla konat další setkání ITI.
- Děkuji za příjemné odpoledné a cenné informace. Zajímavé obohacení dosavadních znalostí.
- Celý seminář se mi opravdu moc líbil a doufám, že podobné akce budou následovat i v budoucnosti. Bylo to velmi přínosné.
Odkazy:
Josef Füllenbach: „Für die Deutschen waren wir Nummern“, Prager Zeitung, 27.4.2016
Ztracená paměť. Česká televize - Události v kultuře, 13.4.2016
Sousedé, Český rozhlas Sever, 22.4.2016
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany.
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.