Vzdělávací seminář spojený s vernisáží výstavy Ztracená paměť?
13. dubna 2016
Národní technická knihovna v Praze
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Účastníci semináře byli nejprve krátce seznámeni s konceptem výstavy, webu i metodických materiálů. Po té si formou skupinové práce sami vyzkoušeli práci s metodickými materiály, aby mohli spolu s lektory Peterem Sokolem a Marií Zahradníkovou, kteří jsou autory metodické části výstavy, zhodnotit klady a zápory zapojení výstavy do výuky. Připravené materiály hodnotili kladně, hlavně z obsahového hlediska. Jedinou nevýhodu spatřovali učitelé základních škol v množství informací, kterých je pro mladší žáky velké množství. Oceňovali však grafické řešení panelů, na kterých jsou výrazně rozlišeny jednotlivé druhy textů, čímž je dána možnost soustředit se pouze na dílčí část problematiky. Učitelé velmi kladně hodnotili zařazení osobních příběhů pamětníků do celého konceptu výstavy.
Po metodickém úvodu se účastníci semináře seznámili s autorem výstavy dr. Alfonsem Adamem, který jim formou přednášky doplnil základní historické souvislosti problematiky nucené práce za druhé světové války na území dnešní České republiky s rozdělením na území Protektorátu Čechy a Morava a na území tzv. Sudet. Detailněji se na problematiku nucené práce v regionálním měřítku zaměřil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, a to na příkladu Liberecka a Jablonecka. Zároveň seznámil posluchače se současnou situací výzkumu tohoto jevu v libereckém muzeu a s některými momenty procesu sbírání dat a historických materiálů.
V další části programu se slova ujala Šárka Jarská ze Živé paměti, která představila dva on-line archivy věnující se nucené práci shromažďující výpovědi pamětníků a zároveň disponující výukovými materiály pro využití ve výuce. Prvním z nich byl německý portál www.zwangsarbeit-archiv.de, z něhož pochází i část videí využitých pro výstavu Ztracená paměť?. Druhým byl pak projekt český, který nese název „Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce“ a jedná se o on-line výukovou platformu, která bude spuštěna během května tohoto roku.
Vrcholem semináře byla beseda s pamětníky, které se účastnili René Šírek, Česlav Roubíček – nasazení u protiletecké ochrany, Jarmila Pláteníková a Josef Skála. Diskusi moderovala Viola Jakschová ze Živé paměti. Všichni čtyři pamětníci se věnují nebo věnovali besedám na školách jak v Čechách, tak v Německu. V průběhu semináře byl také všem účastníkům předán zdarma katalog výstavy. Stali se tak jeho prvními čtenáři a někteří využili i toho, že byl semináře přítomen dr. Adam, a nechali se jej podepsat.
Další fotografie ve fotogalerii
Všichni účastníci se pak přesunuli na slavnostní vernisáž, při níž byla výstava představena českému publiku za účasti mnoha významných hostů, a to nejen z řad pamětníků, autorského týmu, médií, ale také za účasti zástupců některých zahraničních ambasád. Praha se tak stala druhým místem, kde je výstavy vystavena – již v březnu tohoto roku proběhla německá vernisáž v památníku Flossenbürg, který se na celé realizaci projektu spolupodílel. Výstava je v prostorách Národní technické knihovny přístupna veřejnosti do 15. května 2016 a následně bude putovat po dalších místech České republiky a Německa.
Z ohlasů účastníků:
- Všechny části programu byly velice přínosné a zajímavé. Nejvíce se mi však líbil exkurz Ivana Rouse do mikrohistorie regionu a samozřejmě beseda s pamětníky. V případě Ivana Rouse, protože se jedná o zmiňovanou mikrohistorii, v případě besedy, protože to je jedna z posledních příležitostí, jak se s nimi setkat.
- Atmosféra byla velice příjemná. Prostředí konání (NTK) rovněž vhodně zvolené. Dokázala bych si představit, že i v budoucnu by se zde mohla konat další setkání ITI.
- Děkuji za příjemné odpoledné a cenné informace. Zajímavé obohacení dosavadních znalostí.
- Celý seminář se mi opravdu moc líbil a doufám, že podobné akce budou následovat i v budoucnosti. Bylo to velmi přínosné.
Odkazy:
Josef Füllenbach: „Für die Deutschen waren wir Nummern“, Prager Zeitung, 27.4.2016
Ztracená paměť. Česká televize - Události v kultuře, 13.4.2016
Sousedé, Český rozhlas Sever, 22.4.2016
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany.
Navštivte také
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.