Lidé na útěku

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.

 

14. 9. 2025

Kdy: 10. - 12. 10. 2025
Kde: Praha, Hotel Baroko (ČR)
Kontakt: Eliška Ševčíková Waageová: eliska.sevcikova@terezinstudies.cz, +420 737 432 233

Trvání: 16 hodin (+ nepovinný večerní program)

Uzávěrka přihlášek do 1. 10. 2025 (nebo naplnění kapacity)

Registrace na seminář

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

20. 8. 2025
Máte zájem stát se členem našeho týmu? Pošlete své CV a krátký motivační dopis na institute@terezinstudies.cz do 15. září. Nástup nejlépe ihned, nejpozději v průběhu září.
 
 
Více informací v přiloženém pdf.
18. 8. 2025

Už jsou to víc jak tři týdny, co v Jižní Karolíně odstartovalo Mezinárodní fórum mládeže, které pořádalo Centrum Anny Frankové při Univerzitě Jižní Karolíny (USC). Jednou z delegátek byla i naše Ani z Afyn.cz. Podělila se s námi o své dojmy, co se naučila a co si z této zkušenosti odnese. Přečtěte si její reportáž a nahlédněte do zákulisí IYF 2025!

13. 8. 2025

Je tu polovina léta a my vám přinášíme nové číslo našeho newsletteru Zprávy z Prahy. Přejem krásný zbytek prázdnin a příjmené počtení.

24. 7. 2025

Tento týden nás navštívila skupina studentů z USA, a to v rámci letní školy, kterou v Česku organizuje Mestenhauserův institut pro mezinárodní spolupráci (Mestenhauser Institute for International Collaboration, dále jen MIIC). Zajímavostí je, že někteří z nich mají české kořeny.

2. 7. 2025

Náš letošní dobrovolník z organizace GEDENKDIENST Laurenz se připojil k „Alpskému mírovému přechodu“ (APC) v Krimmlu, aby společně s ostatními přešel rakouské Alpy na památku tisíců Židů, kteří utíkali před antisemitismem, jenž v Evropě řádil i po roce 1945. Laurenz tento tým přivítal u nás v Jáchymce 7. června tohoto roku.  

2. 7. 2025

12. června 2025 jsme si v pražském Žižcafé Terapy připomněli odkaz Anne Franková, když jsem slavnostně zahájili výstavu uměleckých děl, které nám zaslali talentovaní žáci a žákyně. Připojili jsme se tak k oslavám Dne Anne Frankové. 

Bylo nám ctí, že jsem na vernusáži mohli vedle řady návštěvníků z široké veřejnosti mohli přivítat i některé z vystavujích autorů.