Naši nebo cizí?
Cílem projektu je vytvořit výukové materiály o dějinách Židů v českých zemích ve 20. století.
Tyto materiály budou testovány a zaváděny přímo do základních a středních škol, se kterými navážeme dlouhodobou spolupráci, budou součástí interaktivních dílen pro žáky ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze a budou také představovány učitelům na workshopech.
Za velmi významné považujeme, aby židovské dějiny nebyly redukovány pouze na předsudky ze strany nežidovské většiny, na projevy antisemitismu a na holocaust, a abychom neukazovali příslušníky židovské menšiny pouze jako pasivní oběti pronásledování. Velký důraz budeme klást na vyprávění dějin „zezdola“, skrze příběhy jednotlivých a běžných lidí, s důrazem na každodennost a na střetávání a kulturní výměnu mezi Židy a nežidy.
Projekt pomůže učitelům s naplňováním kurikulární reformy a jeho cílem je poskytnout učitelům dostatek materiálů k výuce často opomíjeného 20. století. Bezprostředně usnadní především naplňování očekávaných výstupů dějepisu, zvl. tematického celku Moderní doba, podle nichž žák „na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv“ a „rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu“.
Projekt je též koncipován jako prevence proti projevům rasismu a xenofobie. V reakci na rostoucí nepřátelství vůči menšinám, odlišným náboženským vyznáním, na vzrůstající xenofobii, antisemitismus a nárůst pouličního násilí usilujeme o podpoření diskuse a pochopení historických kořenů aktuálního dění a jeho možných důsledků. Podpora porozumění mezi lidmi s odlišným náboženským vyznáním, barvou pleti a původu vytváří tolerantní občanskou společnost citlivou na projevy bezpráví, rasismu a xenofobie.
V rámci projektu se Institut Terezínské inicaitivy podílí na vytváření metodik a organizuje vzdělávací semináře a tématické konference pro učitele českých základních a středních škol.
Interaktivní víkendové semináře mají akreditaci MŠMT v rámci Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Další informace na www.nasinebozici.cz
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
