MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru
Integrace a segregace v prostoru města
Výstava MemoMAP: dějiny holocaustu v Praze na 16 panelech ukazuje, jak byl v závislosti na vydávání protektorátních protižidovských nařízení zmenšován, pro ty, kdo byli označeni za Židy, prostor Prahy, jak postupně přibývala místa, kam vstupovat nemohli (parky, lesy, konkrétní budovy a ulice, obchody mimo vymezené hodiny, kina, divadla, koncerty, sportoviště, dětská hřiště, školy...), jak jim bylo zakazováno vykonávat svá povolání, byla omezována jejich práva a zabavován majetek. Příkazy a nařízení vedly k vytvoření neviditelných bariér, které zamezovaly kontaktu mezi židovskými a nežidovskými obyvateli Prahy ještě předtím, než byli Židé povoláváni do transportů a deportováni do koncentračních táborů.
- "Chtěli jsme ukázat, jak se obyčejná cesta do práce nebo zajištění základních životních potřeb pro rodinu mohlo stát ‚zločinem‘."
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně sloužila jako úvod k aplikaci MemoGIS a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla představena 17. prosince 2021 na pražské Kampě poblíž Werichovy vily (ulice U Sovových mlýnů), v místě, které bylo Židům po celou dobu války zapovězeno. Výstavu realizoval Institut Terezínské iniciativy v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím webové aplikace ve spolupráci s Masarykovým ústav a archivem Akademie věd ČR, Multikulturním centrem Praha, firmou Deep Vision a Lauderovými školami. Projekt a výstavu finančně podpořila Technologická agentura ČR a Nadační fond obětem holocaustu.
Od roku 2023 je k dispozici i její přenosná verze na roll-upech určena pro vnitřní prostory – školy, knihovny, muzea, výstavní sály. K výstavě realizujeme semináře, které připraví studenty na provádění výstavou. V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte kurátorku Danu Gabaľovou.
Kalendář putování
Termín |
Místo |
Typ výstavy |
17. 12. 2021 – 5. 1. 2022 |
Praha - Kampa |
Venkovní výstava |
Duben – říjen 2022 |
ZŠ Ohradní, Praha 4 |
Venkovní panely |
18. – 28. 4. 2023 |
Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 |
Venkovní výstava |
28. - 30. 5. 2023 |
Konference Holocaust a my. Hotel Marianeum, Praha 2 |
Putovní výstava |
28. 9. - 1. 10. 2023 |
Seminář Holocaust a my. Hotel Baroko, Praha |
Putovní výstava |
10. - 31. 10. 2023 |
Putovní výstava |
Webová aplikace na principu responzivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se v prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Situace Židů nebyla v Praze unikátní. Obdobné zákazy a nařízení platily i v jiných městech a podobné byly i tresty za jejich porušení. Aplikace nebo výstava tak mohou sloužit jako úvod ke zkoumání regionální historie.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Tváří v tvář historii a sobě samým
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a checklisty pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Napsali o nás
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Autorský tým:
- Kurátorka výstavy: Dana Gabaľová
- Autorky textů: Dana Gabaľová, Radana Rutová, Eliška Ševčíková Waageová, Aneta Plzáková, Daniela Bartáková
- Výběr materiálů: Dana Gabaľová, Radana Rutová
- Grafický návrh a realizace: studio Datle
Technické parametry výstavy
Venkovní verze
Určena k instalaci ve venkovním prostoru. Je však možné umístit ji na zeď v interiéru. 16 panelů rozměru 123 x 195 cm, rozměry stojanu 130 x 200 cm, šířka stojiny 90 cm. Panely jsou instalovány oboustranně na osmi stojanech zapůjčených od Post Bellum. Nutné zajistit instalaci a převoz dodávkou.
Putovní verze
Putovní verze je určena k jednoduché instalaci v interiéru. Skládá se z 16 panelů na roll-upech, rozměr panelu 80x200 cm. Výstavu je možné transportovat v malém osobním automobilu.
Podmínky zapůjčení
Podmínkou zapůjčení putovní verze je zaškolení průvodců lektory Institutu Terezínské iniciativy a následně provedení žáků školy (okolitých škol v případě zapůjčení výstavy jiné instituci) formou vrstevnického vzdělávání. Zapůjčitel zajistí dopravu výstavy z místa předchozí instalace a v případě delšího dojezdu i ubytování dvou lektorů.
Projekt Integrace a segregace v prostoru města byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.
1.- 2. Apríl 2025, Brusel
Památníky nejsou všelékem na nenávist. Ti, co k nám přicházejí, nejsou ti, co šíří nenávist a zkreslují holocaust. Musíme vystoupit ze své komfortní zóny a jako edukátoři šířit povědomí o tom, proč má práce s historií smysl a o vlivu historie na současnost – to jsou hlavní myšlenky, které jsem si odnesla z prvního dne mezinárodní konference Boj proti antisemitismu a podpora židovského života (Combating Antisemitism and Fostering Jewish Life) pořádané v Bruselu Fórem pro občanskou společnost (Civil Society Forum).
Včera jsme se spolu s účastníky semináře a exkurze Bergen-Belsen na prahu svobody zúčastnili slavnostního přijetí na Britské ambasádě v Praze, které se konalo u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen britskou armádou dne 15. dubna 1945.
Srdečně vás zveme na letošní veřejné čtení jmen obětí holocaustu, které proběhne ve čtvrtek 24. dubna od 14:00 ve 37 českých a moravských městech.
Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?
Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí.
Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.
Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp
S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR.
Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.