MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru
Integrace a segregace v prostoru města
Výstava MemoMAP: dějiny holocaustu v Praze na 16 panelech ukazuje, jak byl v závislosti na vydávání protektorátních protižidovských nařízení zmenšován, pro ty, kdo byli označeni za Židy, prostor Prahy, jak postupně přibývala místa, kam vstupovat nemohli (parky, lesy, konkrétní budovy a ulice, obchody mimo vymezené hodiny, kina, divadla, koncerty, sportoviště, dětská hřiště, školy...), jak jim bylo zakazováno vykonávat svá povolání, byla omezována jejich práva a zabavován majetek. Příkazy a nařízení vedly k vytvoření neviditelných bariér, které zamezovaly kontaktu mezi židovskými a nežidovskými obyvateli Prahy ještě předtím, než byli Židé povoláváni do transportů a deportováni do koncentračních táborů.
- "Chtěli jsme ukázat, jak se obyčejná cesta do práce nebo zajištění základních životních potřeb pro rodinu mohlo stát ‚zločinem‘."
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně sloužila jako úvod k aplikaci MemoGIS a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla představena 17. prosince 2021 na pražské Kampě poblíž Werichovy vily (ulice U Sovových mlýnů), v místě, které bylo Židům po celou dobu války zapovězeno. Výstavu realizoval Institut Terezínské iniciativy v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím webové aplikace ve spolupráci s Masarykovým ústav a archivem Akademie věd ČR, Multikulturním centrem Praha, firmou Deep Vision a Lauderovými školami. Projekt a výstavu finančně podpořila Technologická agentura ČR a Nadační fond obětem holocaustu.
Od roku 2023 je k dispozici i její přenosná verze na roll-upech určena pro vnitřní prostory – školy, knihovny, muzea, výstavní sály. K výstavě realizujeme semináře, které připraví studenty na provádění výstavou. V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte kurátorku Danu Gabaľovou.
Kalendář putování
|
Termín |
Místo |
Typ výstavy |
|
17. 12. 2021 – 5. 1. 2022 |
Praha - Kampa |
Venkovní výstava |
|
Duben – říjen 2022 |
ZŠ Ohradní, Praha 4 |
Venkovní panely |
|
18. – 28. 4. 2023 |
Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 |
Venkovní výstava |
|
28. - 30. 5. 2023 |
Konference Holocaust a my. Hotel Marianeum, Praha 2 |
Putovní výstava |
|
28. 9. - 1. 10. 2023 |
Seminář Holocaust a my. Hotel Baroko, Praha |
Putovní výstava |
|
10. - 31. 10. 2023 |
Putovní výstava |
Webová aplikace na principu responzivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se v prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Situace Židů nebyla v Praze unikátní. Obdobné zákazy a nařízení platily i v jiných městech a podobné byly i tresty za jejich porušení. Aplikace nebo výstava tak mohou sloužit jako úvod ke zkoumání regionální historie.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Tváří v tvář historii a sobě samým
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a checklisty pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Napsali o nás
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Autorský tým:
- Kurátorka výstavy: Dana Gabaľová
- Autorky textů: Dana Gabaľová, Radana Rutová, Eliška Ševčíková Waageová, Aneta Plzáková, Daniela Bartáková
- Výběr materiálů: Dana Gabaľová, Radana Rutová
- Grafický návrh a realizace: studio Datle
Technické parametry výstavy
Venkovní verze
Určena k instalaci ve venkovním prostoru. Je však možné umístit ji na zeď v interiéru. 16 panelů rozměru 123 x 195 cm, rozměry stojanu 130 x 200 cm, šířka stojiny 90 cm. Panely jsou instalovány oboustranně na osmi stojanech zapůjčených od Post Bellum. Nutné zajistit instalaci a převoz dodávkou.
Putovní verze
Putovní verze je určena k jednoduché instalaci v interiéru. Skládá se z 16 panelů na roll-upech, rozměr panelu 80x200 cm. Výstavu je možné transportovat v malém osobním automobilu.
Podmínky zapůjčení
Podmínkou zapůjčení putovní verze je zaškolení průvodců lektory Institutu Terezínské iniciativy a následně provedení žáků školy (okolitých škol v případě zapůjčení výstavy jiné instituci) formou vrstevnického vzdělávání. Zapůjčitel zajistí dopravu výstavy z místa předchozí instalace a v případě delšího dojezdu i ubytování dvou lektorů.
Projekt Integrace a segregace v prostoru města byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
