Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2007
Neděle, 15. dubna 2007, náměstí Míru v Praze
Již podruhé jsme uspořádali pietní akci Jom ha-šoa, tentokrát ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holocaustu a Českou unií židovské mládeže. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do vznikající Databáze obětí holocaustu, která by se v budoucnu měla zpřístupnit široké veřejnosti. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Valerie Ledererová, narozena 1896. Terezín. Malý Trostinec. Zahynula. / Ella Zwillenberg, narozena 1893. Terezín. Osvětim. Zahynula. / Klara Kahn, narozena 1861. Zemřela 1943 Terezín. / Mořic Soffer, narozen 1868. Terezín. Treblinka. Zahynul. / Rudolf Reach, narozen 1879. Lodž. Zahynul. / Amálie Fleischmannová, narozena 1907. Terezín. Osvětim. Zahynula...
Nepřetržitým tříhodinovým čtením těchto a mnoha dalších jmen si široká veřejnost v neděli 15. dubna připomněla na náměstí Míru oběti holocaustu. Konalo se zde již podruhé pietní setkání u příležitosti Jom ha-šoa. Akci, kterou pořádal Institut TI spolu s Českou unií židovské mládeže a Nadačním fondem obětem holocaustu, předcházelo dopolední čtení jmen obětí šoa v Pinkasově synagoze na Starém Městě. Zde se pietní akt pravidelně koná již od pádu komunismu v prostoru nejpůsobivějším: mezi zdmi památníku pokrytými jmény zahynulých z Čech a Moravy. Téhož dne v odpoledních hodinách se Jom ha-šoa připomínal též díky Mezinárodnímu křesťanskému velvyslanectví Jeruzalém, které každoročně organizuje setkání „všech, kterým vadí antisemitismus“ ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně. O svých válečných zážitcích na něm promluvila světoznámá cembalistka, prof. Zuzana Růžičková.
Účastníci Jom ha-šoa na náměstí Míru mohli studovat pamětní knihy dokumentující osudy židovské menšiny za druhé světové války (především Terezínské pamětní knihy) a vzpomínkovou literaturu o holocaustu. Mohli také vyhledávat v počítačové databázi terezínské vězně a další oběti holocaustu z českých zemí nejen podle jména, ale i podle místa bydliště. Měli tak například možnost zjistit, co se stalo s židovskými sousedy z jejich domu, ulice nebo čtvrti, kde bydleli židovští obyvatelé v okolí náměstí Míru. Pořadatelé také rozdávali materiály s příklady osudů Židů z Vinohrad, o největší synagoze v Praze, která se nacházela v Sázavské ulici, nebo o židovském sirotčinci v Belgické ulici.
(text: M. Skálová, Roš chodeš, květen 2007)
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
