Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2007
Neděle, 15. dubna 2007, náměstí Míru v Praze
Již podruhé jsme uspořádali pietní akci Jom ha-šoa, tentokrát ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holocaustu a Českou unií židovské mládeže. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do vznikající Databáze obětí holocaustu, která by se v budoucnu měla zpřístupnit široké veřejnosti. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Valerie Ledererová, narozena 1896. Terezín. Malý Trostinec. Zahynula. / Ella Zwillenberg, narozena 1893. Terezín. Osvětim. Zahynula. / Klara Kahn, narozena 1861. Zemřela 1943 Terezín. / Mořic Soffer, narozen 1868. Terezín. Treblinka. Zahynul. / Rudolf Reach, narozen 1879. Lodž. Zahynul. / Amálie Fleischmannová, narozena 1907. Terezín. Osvětim. Zahynula...
Nepřetržitým tříhodinovým čtením těchto a mnoha dalších jmen si široká veřejnost v neděli 15. dubna připomněla na náměstí Míru oběti holocaustu. Konalo se zde již podruhé pietní setkání u příležitosti Jom ha-šoa. Akci, kterou pořádal Institut TI spolu s Českou unií židovské mládeže a Nadačním fondem obětem holocaustu, předcházelo dopolední čtení jmen obětí šoa v Pinkasově synagoze na Starém Městě. Zde se pietní akt pravidelně koná již od pádu komunismu v prostoru nejpůsobivějším: mezi zdmi památníku pokrytými jmény zahynulých z Čech a Moravy. Téhož dne v odpoledních hodinách se Jom ha-šoa připomínal též díky Mezinárodnímu křesťanskému velvyslanectví Jeruzalém, které každoročně organizuje setkání „všech, kterým vadí antisemitismus“ ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně. O svých válečných zážitcích na něm promluvila světoznámá cembalistka, prof. Zuzana Růžičková.
Účastníci Jom ha-šoa na náměstí Míru mohli studovat pamětní knihy dokumentující osudy židovské menšiny za druhé světové války (především Terezínské pamětní knihy) a vzpomínkovou literaturu o holocaustu. Mohli také vyhledávat v počítačové databázi terezínské vězně a další oběti holocaustu z českých zemí nejen podle jména, ale i podle místa bydliště. Měli tak například možnost zjistit, co se stalo s židovskými sousedy z jejich domu, ulice nebo čtvrti, kde bydleli židovští obyvatelé v okolí náměstí Míru. Pořadatelé také rozdávali materiály s příklady osudů Židů z Vinohrad, o největší synagoze v Praze, která se nacházela v Sázavské ulici, nebo o židovském sirotčinci v Belgické ulici.
(text: M. Skálová, Roš chodeš, květen 2007)
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.