Vyhodnocení soutěže SOUTĚŽE PRO ŠKOLY „Mít své místo. Židé a Romové - naši spolužáci před holocaustem a dnes.“

Do letošního 2. ročníku soutěže vyhlášené u příležitosti Jom ha-šoa - Dne vzpomínání na oběti holocaustu se přihlásilo veliké množství škol i jednotlivců. Vybírali jsme z 233 prací od jednotlivců i škol, do soutěže se zapojilo celkem 46 škol z celé České republiky.  

 

Především bychom chtěli všem účastníkům velice poděkovat a bez ohledu na to, zda byly jejich práce vybrány k veřejnému vystavení, ocenit jejich odhodlání utkat se s náročným tématem, kterým holocaust bezesporu je. Hodnotící komise stála před nelehkým úkolem: vybrat z rozsáhlého množství prací lišících se typem zpracování (kresby, malby, fotografie, koláže, povídky, úvahy, dokumentární videa, video s divadelním představením, noviny, prezentace,...) takové, které ji obzvlášť oslovily.

 

Práce jsme proto rozdělili do tří kategorií: výtvarné, literární a video práce. Při hodnocení jsme přihlíželi k věku autorů, ke kvalitě zpracování a pozornost jsme věnovali nápaditosti, kterou autoři do svých příspěvků vložili. Dalším kritériem pro nás byl vztah příspěvků k tématu vyhlášené soutěže - oběti holocaustu, Židé a Romové, tehdy a dnes. To je totiž směr, kterým se chceme při vzdělávání o holocaustu ubírat: neučit se jen o tom, co se stalo, ale především proč se to stalo, jaké mechanismy ve společnosti selhaly a jaké poučení si vzít pro současnost a budoucnost, učit žáky citlivosti k bezpráví a diskriminaci a také tomu, jak těmto jevům čelit. Ty, které jsme se nakonec rozhodli vybrat k ocenění, jsou uvedeny v seznamu níže.

 

Michal Kraus, který holocaust přežil, si krátce po skončení války ve věku 15 let do svého deníku zapsal: “ „…Není možno vylíčit hrůzy koncentračních táborů tak, jaké opravdu byly, neboť nikdo nemůže ze slov vycítit ty pravé útrapy a hrůzy, jaké ve skutečnosti byly...  Kdo mohl s námi cítit? Kdo nás mohl pochopiti? ... Oběti holocaustu nesmějí vymizet z naší paměti, musí být stále vykřičníkem: chraň se před nacismem, fašismem a vůbec před každým bezprávím!“ 
 

Členové hodnotící komise:

Mgr. Lukáš Houdek - nezávislý fotograf a romista

Mgr. Markéta Krommelová - Institut Terezínské iniciativy

Mgr. Michal Schuster - historik, Muzeum romské kultury v Brně

Mgr. Julie Svatoňová - lektorka a metodička, Muzeum romské kultury v Brně

Mgr. Tereza Štěpková - ředitelka, Institut Terezínské iniciativy

Mgr. Marie Zahradníková - lektorka a metodička, Institut Terezínské iniciativy

 


SEZNAM VYBRANÝCH PRACÍ 
  
Kategorie výtvarné práce:    

K. Fadyeyeva, VOŠ a SPŠ Volyně       
Tereza Chocholoušková, VOŠ a SPŠ Volyně 

žáci 1.ročníku, OA Kolín   

žáci 9.ročníku, ZŠ Modřice     
žáci 9.A, 2.ZŠ Sokolov   

Dominika Vrablicová, Kateřina Kopecká, ZŠ Sion Hradec Králové 
Markéta Zemanová, Mendelovo gymnázium Opava 
       
Kategorie literární práce:

David Daenemark, Gymnázium Z.Wintra Rakovník

Kamila Ďuračová, VOŠ sklářská a SŠ, Nový Bor  

Šimon Leitgeb, Česko-anglické gymnázium s.r.o    
Adéla Procházková, ZŠ Radotín 
Michaela Sádková, Gymnázium Teplice       

Videoprojekty:    

ZŠ Sion Hradec Králové - žáci 2. a 4. třídy pod vedením učitelky Daniely Truhlářové a Barbary Pospíšilové

                                  žáci 4. třídy pod vedením učitelky Marie Masopustové

  
Jaromír Jarušek, ZŠ a MŠ Újezd   

 
 


        

 

Zvláštní ocenění:

ZŠ, PŠ a DD Brno       
ZŠ Kom.nám. Kralupy n.Vlt.       
ZŠ a MŠ Křižanov       
VOŠ sklářská a SŠ, Nový Bor       

 

 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus