Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa

…je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní a jejichž životy byly zmařeny ponejvíce v plynových komorách vyhlazovacích táborů.


Tím, že jejich jména vyslovujeme nahlas a veřejně, vracíme zapomenuté, nevinné oběti lidské nenávisti, násilí a bezpráví do našeho povědomí, naší společné historie. Přispíváme k tomu, aby se úcta k obětem nacistického rasového pronásledování stala součástí kulturní tradice většinové společnosti.

 

2021

Záznam živého vysílání Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa 2021 ke shládnutí na tomto odkazu.

Uplynulé ročníky

Regionální partneři


Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ (יום הזיכרון לשואה ולגבורה ) je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holocaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. Nisan/19. dubna 1943), a protože tento den předchází svátku pessach, byl pro Jom ha-šoa ve ha-gvura stanoven den 27. nisanu. V Izraeli je tento den státním svátkem.

V České republice se stal významným dnem pro židovskou komunitu hlavně po roce 1989, kdy se v Čechách začal tento den připomínat nejprve uvnitř židovské komunity prostřednictvím pietních akcí v pražské Pinkasově synagoze a v Terezíně. Tyto uzavřené pietní akce probíhají i v současnosti.
 
V roce 2006 z iniciativy České unie židovské mládeže se tento den začal připomínat i ve veřejném prostoru. Každý se tak může připojit se ke čtení jmen lidí, kteří se stali obětmi rasového pronásledování v období druhé světové války. K akci, které se původně konala pouze v Praze, se postupně začala připojovat další města.

 

Po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i i jména romských obětí rasového pronásledování. Seznamy na čtení romských obětí vycházely z podkladů Muzea romské kultury v Brně, v současnosti jsou aktualizovány na základě výzkumu projektu Databáze romských obětí holocaustu. Muzeum Ghetto Fighters' House v Izraeli, jakožto instituce, kde tradice Jom ha-šoa vznikla, považuje to, že jsou židovské i romské oběti připomínány společně, za důležité. Více ve vyjádření Yigala Cohena, generálního ředitele Ghetto Fighters' House Museum (anglicky).

 

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu

 

Soutěž pro školy

V letech 2013 až 2016 byla součástí Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa soutěž pro školy, v níž žáci nejrůznějších typů škol a volnočasových zařízení reflektovali konkrétní téma daného ročníku akce.

 

 

24. 6. 2022

Během července a srpna bude naše knihovna pro veřejnost uzavřena. Vrátit výpůjčky bude možné pouze po předchozí domluvě. 

Přejeme všem krásné léto a těšíme se v září opět na viděnou!

11. 5. 2022

Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?

Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.

10. 5. 2022

Březnové číslo přináší projevy přednesené v Senátu PČR na Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, reportáž z tryzny za terezínský rodinný tábor v Pinkasově synagoze, rozhovor s ředitelem ITI a zprávu o činnosti NFOH v minulém roce, vzpomínku na kladenské transporty před 80 lety, upozornění na publikaci, kterou vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV a další články, reportáže a fejetony.

7. 4. 2022

V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.

9. 3. 2022

Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu  - NIKDY VÍC.

Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.

Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.

Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.

Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.

Tomáš Kraus, ředitel

16. 2. 2022

Do 9. března je výstava Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frank k vidění na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce. Rolí průvodců se ujali studenti a studentky z Klubu moderní historie.

3. 2. 2022

Lednové číslo se na prvních stránkách vrací k 80. výročí zahájení transportů a vzniku ghetta Terezín reportáží z pochodu živých z Bohušovic do Terezína, k loňskému hudebnímu festivalu Věčná naděje, k projektu Musica non grata, k minulému roku v Památníku Terezín a v Židovském muzeu v Praze a k výstavě Institutu TI na Kampě. Na terezínské dětství vzpomíná Eva Erbenová, vydání přináší recenzi knihy Moje máma z Terezína a vzpomínku na plukovníka Jana Horala.