Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa
…je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní a jejichž životy byly zmařeny ponejvíce v plynových komorách vyhlazovacích táborů.
Tím, že jejich jména vyslovujeme nahlas a veřejně, vracíme zapomenuté, nevinné oběti lidské nenávisti, násilí a bezpráví do našeho povědomí, naší společné historie. Přispíváme k tomu, aby se úcta k obětem nacistického rasového pronásledování stala součástí kulturní tradice většinové společnosti.
Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ (יום הזיכרון לשואה ולגבורה ) je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holocaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. Nisan/19. dubna 1943), a protože tento den předchází svátku pessach, byl pro Jom ha-šoa ve ha-gvura stanoven den 27. nisanu. V Izraeli je tento den státním svátkem.
V České republice se stal významným dnem pro židovskou komunitu hlavně po roce 1989, kdy se v Čechách začal tento den připomínat nejprve uvnitř židovské komunity prostřednictvím pietních akcí v pražské Pinkasově synagoze a v Terezíně. Tyto uzavřené pietní akce probíhají i v současnosti.
V roce 2006 z iniciativy České unie židovské mládeže se tento den začal připomínat i ve veřejném prostoru. Každý se tak může připojit se ke čtení jmen lidí, kteří se stali obětmi rasového pronásledování v období druhé světové války. K akci, které se původně konala pouze v Praze, se postupně začala připojovat další města.
Po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i i jména romských obětí rasového pronásledování. Seznamy na čtení romských obětí vycházely z podkladů Muzea romské kultury v Brně, v současnosti jsou aktualizovány na základě výzkumu projektu Databáze romských obětí holocaustu. Muzeum Ghetto Fighters' House v Izraeli, jakožto instituce, kde tradice Jom ha-šoa vznikla, považuje to, že jsou židovské i romské oběti připomínány společně, za důležité. Více ve vyjádření Yigala Cohena, generálního ředitele Ghetto Fighters' House Museum (anglicky).
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu
V letech 2013 až 2016 byla součástí Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa soutěž pro školy, v níž žáci nejrůznějších typů škol a volnočasových zařízení reflektovali konkrétní téma daného ročníku akce.
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.