Druhý mezinárodní workshop - Výchova k respektu a toleranci

10. a 11. listopadu 2015
Praha

 

Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti

 

V úterý 10. a ve středu 11. listopadu 2015 se v Jáchymce konal druhý mezinárodní workshop projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti. Jeho náplní byly zejména nové přístupy ke vzdělávání o holocaustu a občanskému vzdělávání, ale i další témata z oblasti lidských práv - projevy antisemitismu, anticiganismu a rasismu v médiích i v každodenním životě.

 

Vedle členů projektového týmu a dalších pracovníků Institutu Terezínské iniciativy se programu zúčastnili také zástupci organizací zabývajících se vzděláváním v oblasti lidských práv: Muzea romské kultury v Brně, Židovského muzea v Praze, společnosti Asi-milovaní, Heinrich-Böll-Stiftung a jiné.

 

Workshop zahájila ředitelka ITI Tereza Štěpková. Po krátkém přivítání hostů a představení programu předala slovo Terezii Vávrové ze společnosti Antikomplex a z Centra občanského vzdělávání při FHS UK, která nás provedla prvním blokem věnovaným občanskému vzdělávání. Seznámila nás s principy výchovy k demokratickému občanství a informovala nás o výzkumu na téma občanská angažovanost, který mapoval oblasti a současnou míru angažovanosti občanů ČR. 

 II. mezinárodní workshop Výchova k respektu a toleranci: Tereza Vávrová

 

Odpoledne nás navštívil zástupce Česko-německého fondu budoucnosti Oliver Engelhardt s prezentací tématu roku 2016, kterým je Aktivní občanství tváří v tvář výzvám 21. století.

Zbytek úterního odpoledne patřil Ines Brachmann z rakouské společnosti errinern.at, která nám v rámci interaktivního semináře představila moderní možnosti vzdělávání o holocaustu.

 II. mezinárodní workshop Výchova k respektu a toleranci: Ines Brachmann

 

Ve středu jsme po úvodní reflexi přechozího dne přivítali v Jáchymce Michaela George z Masarykovy univerzity v Brně. Na příkladu studentů nám prezentoval možnou odlišnost projevů (ne)tolerance v teorii a praktickém životě.

  II. mezinárodní workshop Výchova k respektu a toleranci: blok Michaela George

 

Na něj navázal publicista František Kostlán, s nímž jsme se věnovali mediálnímu obrazu Romů a současných uprchlíků a tomu, zda se nějak proměňuje a zda je možné z jeho vývoje vyvodit nějaká ponaučení.

 II. mezinárodní workshop Výchova k respektu a toleranci: František Kostlán

Program moderovaly Tereza Štěpková a Marie Zahradníková.

Jednotlivé bloky byly velice zajímavé a podnětné, hostům z různých profesních oblastí nabídly informace, které mohou využít v rámci své praxe.

 

Věříme, že  v Jáchymce budeme v budoucnu moci uspořádat další podobné workshopy, které jsou pro naši práci nesmírně obohacující a  inspirující.

 

Podrobný program dvoudenního workshopu ke stažení (PDF).

 

Další fotografie ve fotogalerii

I. mezinárodní workshop projektu Výchova k respektu a toleranci

 

Z ohlasů účastníků:

 

Napište prosím, která část workshopu se Vám líbila nejvíce? Případně proč?

  • Workshop Ines Brachmann, příspěvek Terezy Vávrové, oba příspěvky jsem považovala za velmi aktuální a svěží, přínosné a podnětné.
  • Vše zajímavé, zaujal mě blok p.Kostlána i pro svou návaznost na předchozí mezinárodní seminář, také výzkum COV.
  • For me the part about the topic "How to talk about Roma&Sinti in Czech Universities" was very interesting, because the speaker shared a lot of his own honest experiences with us. 

 

Na příštím semináři bych uvítal/a bych tato témata:

  • The direcction is the right one I guess. Topics that are coneccted with current issues in politics or daily live.
  • Považuji za důležité věnovat se konkrétním příkladům z praxe a konkrétním možnostem jednání (znalost konkrétních nástrojů).
  • ...workshop Ines Brachmann o přístupech k nakládání s místy paměti týkajících se Šoa a přesah této aktivity do současnosti považuji za velmi podnětný a ráda bych se v tomto tématu dále vzdělávala.

 

Workshop se konal za laskavé finanční podpory:

  

FNNO-NROS-eee logolink

 

 

 

 

 

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

 

MSMT_logotyp_text_RGB_cz

NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv

 

 

 

 

 

 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus