Od dokumentů k příběhům a k sobě samým. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu ve školním roce 2018/19
„Když jsem sem přišla v říjnu poprvé, dívala se kolem sebe a poslouchala ostatní, říkala jsem si – proč tu jsem, co mám s těmito lidmi společného? Jsou na úplně jiných typech škol, řeší úplně jiné problémy, nerozumím tomu, co říkají, a nesouhlasím s jejich názory. Teď, po necelém roce vidím, kolik se toho můžeme od sebe naučit. Vidím, že nemusím souhlasit se vším, co říkáte nebo děláte, můžeme volit jiná řešení problémů a stejně si můžeme rozumět, inspirovat se a pomáhat si.“
Ve školním roce 2018/2019 jsme realizovali první dlouhodobý kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Do kurzu se zapojilo 20 účastníků – pedagogů pražských škol a lektorů pražských neziskových organizací.
Cílem kurzu bylo podpořit účastníky v rozvoji kompetencí, jež jim umožní aktivně rozvíjet demokratickou školu a podporovat demokratické hodnoty u všech účastníků vzdělávacího procesu – učitelů, žáků, vedení školy i rodičů. Vycházeli jsme přitom z materiálů Rady Evropy a rozvoji kompetencí využívali postupů metody Tváří v tvář historii a sobě samým.
První seminář 20. – 21. října 2018 se věnoval konceptu kompetencí pro demokratickou kulturu, činnosti Institutu Terezínské iniciativy a souvisejícím aktivitám, vedly jej lektorky Dana Gabaľová a Marie Smutná. Druhý seminář s tématem „Kritické myšlení“ proběhl 24. – 25. listopadu, vedla jej lektorka Irena Poláková z Lauderových škol v Praze a byl zaměřen hlavně na metodu čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading And Writing for Critical Thinking).
Ve dnech 12. – 13. ledna 2019 kurz pokračoval seminářem věnujícím se debatním metodám a vedl jej lektor Tvrtko Noa Pater z amsterodamského Anne Frank House. Účastníci si sami mohli vyzkoušet řečnickou sebeobranu a podívali se na to, kdy a jak jednotlivé debatní metody využít ve škole. 2. a 3. března navázal na tento další seminář, který se věnoval komunikačním dovednostem, a to pod vedením Michala Dubce. Tentokrát si účastníci mohli vyzkoušet to, jak předcházet konfliktu. 13. a 14. dubna 2019 se účastníci pod vedením Martiny Turkové a Martiny Čurdové věnovali zážitkovému učení, dramatizaci a storytellingu a jejich možnosti využití ve výuce.
Součástí kurzu byla 8. května exkurze na místo paměti, a to do Letů u Písku. Zde se účastníci měli možnost přímo na místě zamyslet nad tím, jak uchopit exkurzi se svými žáky a měli možnost debatovat s pamětníky a s aktivisty, kteří bojovali za odstranění vepřína a vznik památníku romského holocaustu v místech bývalého koncentračního tábora.
Kurz byl zakončen 17. – 19. května 2019 závěrečnými prezentacemi účastníků. Účastníci představili vlastní vizi uplatnění kompetencí pro demokratickou kulturu na škole, kde působí a jak je u svých žáků prostřednictvím konkrétních aktivit rozvíjet.
Na základě vzdělávacích materiálů použitých v jednotlivých seminářích vzniklo šest metodických sešitů, které kromě teorie kompetencí pro demokratickou kulturu a představují konkrétní aktivity do výuky.
Kompletní metodika ke stažení
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 1
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 2
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 3
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 4
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 5
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 6
Projekt Kompetence pro demokratickou kulturu je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
