Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu (2018/2019)

Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu (školní rok 2018/19)


Kurz jsme připravili ve spolupráci s předními lektory v tomto oboru. Kromě našich lektorek Dany Gabaľové a Marie Smutné, které provedly účastníky celým kurzem, se účastníci na seminářích setkali s Terezou Štěpkovou, Irenou Polákovou, Michalem Dubcem, Majou Nenadovic (Anne Frank House), Martinou Turkovou a Martinou Čurdovou a dalšími odborníky.

 

Kurz byl určen pouze pro pedagogy a lektory pražských škol.


Termín konání:

  • říjen 2018 – květen 2019


Hodinová dotace:

  • 80 hodin výuka, 12 hodin exkurze, 20 hodin závěrečné prezentace, celkem tedy 112 hodin.

Semináře proběhly v 16hodinových blocích o víkendech (program). Pro získání certifikátu bylo nutné zúčastnit se alespoň 50 % výuky a závěrečné prezentace.


Místo konání:

  • Praha, Lety u Písku, mimopražské školící středisko (bude upřesněno)


Vzdělávací cíl:

  • Absolvent kurzu rozumí koncepci a filosofii kompetencí pro demokratickou kulturu (KDK) a dovede je aplikovat v praxi, dokáže analyzovat situaci KDK na škole, umí navrhnout postupy, jak rozvíjet KDK na škole mezi žáky, v kolektivu školy, v komunikaci s rodiči a je schopen předat své zkušenosti dále.

 

Cena kurzu: Kurz v hodnotě 65 000 Kč je pro účastníky zdarma.


Součástí kurzu bylo seznámení se s principy kompetencí pro demokratickou kulturu ve školách, získání či posílení dovedností, které pedagog pro jejich rozvoj ve školách potřebuje. Pro pochopení současnosti, porozumění principům demokracie, fungování lidských práv a svobod a rozvoj klíčových kompetencí účastníků jsme využili příklady z moderních dějin. Vše bylo doplněno tréninkem měkkých dovedností nutných ke komunikaci se žáky, rodiči i kolegy, včetně řešení konfliktů a krizových situací. Součástí kurzu byla exkurze na místo paměti v Letech u Písku, účastníci si vyzkoušeli si metody kritického myšlení, zážitkového učení aplikovaného na konkrétní témata, kterými se zabývá Institut Terezínské iniciativy (ITI). Odborné poznatky vycházejí z bádání ITI. Výukové lekce jsou založeny na tom, co je odborně ověřené a co se opírá o historická fakta. Právě porozumění historii a relevantní interpretace jsou hodnoty, na které klademe důraz. K tomu využíváme přístupy globálního a zážitkového vzdělávání, konkrétně vzdělávací model „Tváří v tvář historii“ (Facing History and Ourselves).

Po absolvování kurzu je pedagog (učitel, lektor) schopný podporovat a rozvíjet kompetence pro demokratickou kulturu ve škole – mezi žáky, pedagogickým sborem, ve spolupráci s rodiči. Kompetenční model má podporu MŠMT a v příštím období se stane sledovaným  trendem vzdělávání. Úspěšní absolventi kurzu se stali nositeli a lektory tohoto modelu na školách.

 

Výstupem projektu je také ucelená metodika, která je volně přístupná i dalším zájemcům. Text metodiky se skládá ze šesti samostatných sešitů.

 

Metodika:

Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP.

 

Kompetence pro demokratickou kulturu (CDC)

– kompetenční model podle Rady Evropy

 

Hodnoty:
lidská důstojnost a lidská práva; kulturní rozmanitost; demokracie, spravedlivost, férovost, rovnoprávnost, zákona právo
Přístup:
otevřenost ke kulturní odlišnosti a různému vyznání, náhledu na svět a zvykům (praxím); respekt; občanské myšlení; soběstačnost (samostatnost); tolerance k nejistotě
Dovednosti:
schopnost samostatně se učit; schopnost analytického a kritického myšlení; schopnost pozorovat a naslouchat; empatie; flexibilita a adaptibilita; jazykové, komunikační dovednosti a schopnost dorozumět se cizími jazyky; schopnost spolupráce; schopnost řešit konflikty
Vědomosti a kritické myšlení:
poznání a kritické porozumění sobě; znalost a kritické porozumění jazyku a komunikaci; poznání a kritické porozumění světu: politice, právu, lidským právům, kultuře, kulturnosti, náboženstvím, historii, médiím, ekonomice, životnímu prostředí, udržitelnosti.

 

Model kompetencí potřebných pro demokratickou kulturu (vytvořený Centrem občanského vzdělávání, pdf)


Kontakt:

dana.gabalova@terezinstudies.cz

tel.: 773 838 671

 

eliska.waageova@terezinstudies.cz

tel: 737 432 233

 

 

Projekt Kompetence pro demokratickou kulturu je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.

 

logolink-OP-PPR 2020

 

 

 


 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus