Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu (2018/2019)
Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu (školní rok 2018/19)
Kurz jsme připravili ve spolupráci s předními lektory v tomto oboru. Kromě našich lektorek Dany Gabaľové a Marie Smutné, které provedly účastníky celým kurzem, se účastníci na seminářích setkali s Terezou Štěpkovou, Irenou Polákovou, Michalem Dubcem, Majou Nenadovic (Anne Frank House), Martinou Turkovou a Martinou Čurdovou a dalšími odborníky.
Kurz byl určen pouze pro pedagogy a lektory pražských škol.
Termín konání:
- říjen 2018 – květen 2019
Hodinová dotace:
- 80 hodin výuka, 12 hodin exkurze, 20 hodin závěrečné prezentace, celkem tedy 112 hodin.
Semináře proběhly v 16hodinových blocích o víkendech (program). Pro získání certifikátu bylo nutné zúčastnit se alespoň 50 % výuky a závěrečné prezentace.
Místo konání:
- Praha, Lety u Písku, mimopražské školící středisko (bude upřesněno)
Vzdělávací cíl:
- Absolvent kurzu rozumí koncepci a filosofii kompetencí pro demokratickou kulturu (KDK) a dovede je aplikovat v praxi, dokáže analyzovat situaci KDK na škole, umí navrhnout postupy, jak rozvíjet KDK na škole mezi žáky, v kolektivu školy, v komunikaci s rodiči a je schopen předat své zkušenosti dále.
Cena kurzu: Kurz v hodnotě 65 000 Kč je pro účastníky zdarma.
Součástí kurzu bylo seznámení se s principy kompetencí pro demokratickou kulturu ve školách, získání či posílení dovedností, které pedagog pro jejich rozvoj ve školách potřebuje. Pro pochopení současnosti, porozumění principům demokracie, fungování lidských práv a svobod a rozvoj klíčových kompetencí účastníků jsme využili příklady z moderních dějin. Vše bylo doplněno tréninkem měkkých dovedností nutných ke komunikaci se žáky, rodiči i kolegy, včetně řešení konfliktů a krizových situací. Součástí kurzu byla exkurze na místo paměti v Letech u Písku, účastníci si vyzkoušeli si metody kritického myšlení, zážitkového učení aplikovaného na konkrétní témata, kterými se zabývá Institut Terezínské iniciativy (ITI). Odborné poznatky vycházejí z bádání ITI. Výukové lekce jsou založeny na tom, co je odborně ověřené a co se opírá o historická fakta. Právě porozumění historii a relevantní interpretace jsou hodnoty, na které klademe důraz. K tomu využíváme přístupy globálního a zážitkového vzdělávání, konkrétně vzdělávací model „Tváří v tvář historii“ (Facing History and Ourselves).
Po absolvování kurzu je pedagog (učitel, lektor) schopný podporovat a rozvíjet kompetence pro demokratickou kulturu ve škole – mezi žáky, pedagogickým sborem, ve spolupráci s rodiči. Kompetenční model má podporu MŠMT a v příštím období se stane sledovaným trendem vzdělávání. Úspěšní absolventi kurzu se stali nositeli a lektory tohoto modelu na školách.
Výstupem projektu je také ucelená metodika, která je volně přístupná i dalším zájemcům. Text metodiky se skládá ze šesti samostatných sešitů.
Metodika:
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 1
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 2
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 3
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 4
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 5
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 6
Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP.
Kompetence pro demokratickou kulturu (CDC)
– kompetenční model podle Rady Evropy
Hodnoty: lidská důstojnost a lidská práva; kulturní rozmanitost; demokracie, spravedlivost, férovost, rovnoprávnost, zákona právo |
Přístup: otevřenost ke kulturní odlišnosti a různému vyznání, náhledu na svět a zvykům (praxím); respekt; občanské myšlení; soběstačnost (samostatnost); tolerance k nejistotě |
Dovednosti: schopnost samostatně se učit; schopnost analytického a kritického myšlení; schopnost pozorovat a naslouchat; empatie; flexibilita a adaptibilita; jazykové, komunikační dovednosti a schopnost dorozumět se cizími jazyky; schopnost spolupráce; schopnost řešit konflikty |
Vědomosti a kritické myšlení: poznání a kritické porozumění sobě; znalost a kritické porozumění jazyku a komunikaci; poznání a kritické porozumění světu: politice, právu, lidským právům, kultuře, kulturnosti, náboženstvím, historii, médiím, ekonomice, životnímu prostředí, udržitelnosti. |
Model kompetencí potřebných pro demokratickou kulturu (vytvořený Centrem občanského vzdělávání, pdf)
Kontakt:
dana.gabalova@terezinstudies.cz
tel.: 773 838 671
eliska.waageova@terezinstudies.cz
tel: 737 432 233
Projekt Kompetence pro demokratickou kulturu je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.


Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.