Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci
17. - 18. srpna 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Druhý seminář pro učitele projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal v prázdninovém zkráceném dvoudenním režimu, od pondělí 17. do úterý 18. srpna 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.
Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.
Semináře se zúčastnilo 19 učitelů základních a různých typů středních škol. První den jsme se intenzivně věnovali tématu lidských práv, diskriminace a osobní identity, a to jak v obecné, tak konkrétní rovině s příklady z období mezi dvěma světovými válkami. Druhý den jsme se přesunuli do budovy bývalé židovské školy v Praze 1 v Jáchymově ulici, kde dnes sídlí (kromě jiných organizací spolupracujících se Židovskou obcí) také Institut Terezínské iniciativy. V autentických prostorách jsme debatovali o smyslu a významu menšinových škol a opět jsme využili příkladů z historie - založení židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. Zlatým hřebem a účastníky velmi kladně hodnoceným bodem náročného programu byla beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu.
Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se jako obvykle podařilo vytvořit velice pracovní, přesto zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
Jak hodnotíte přístup lektorů?
- Lektoři byli velice milí, sympatičtí a empatičtí. Nikoho do ničeho nenutili, přesto se všichni zapojili a pracovali.
- Respektující, klidný, odborný.
- Na 1*.
- Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?
- Bez výhrad - výborná návaznost, obsahová i chronologická, nové přínosné informace, člověk si spoustu věcí utřídí a správně zařadí.
- Obsahová náplň odpovídala názvu kurzu a je vhodná pro využití ve škole.
Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?
- Velmi dobře využitelné.
- 90% materiálů lze využít.
- Vaše další připomínky, podněty a názory
- Pokud budete pořádat něco podobného, ráda se nechám pozvat.
- Čekám další navazující seminář s jinými aktivitami.
- Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?
- Velmi příjemná, účastníci měli zájem o nové poznatky, elán a nadšení.
- Atmosféra byla velmi příjemná, tvůrčí.
Zpráva o semináři - červen 2015
Seminář se konal za finanční podpory:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz
www.eeagrants.cz
Navštivte také
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.