Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci
17. - 18. srpna 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Druhý seminář pro učitele projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal v prázdninovém zkráceném dvoudenním režimu, od pondělí 17. do úterý 18. srpna 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.
Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.
Semináře se zúčastnilo 19 učitelů základních a různých typů středních škol. První den jsme se intenzivně věnovali tématu lidských práv, diskriminace a osobní identity, a to jak v obecné, tak konkrétní rovině s příklady z období mezi dvěma světovými válkami. Druhý den jsme se přesunuli do budovy bývalé židovské školy v Praze 1 v Jáchymově ulici, kde dnes sídlí (kromě jiných organizací spolupracujících se Židovskou obcí) také Institut Terezínské iniciativy. V autentických prostorách jsme debatovali o smyslu a významu menšinových škol a opět jsme využili příkladů z historie - založení židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. Zlatým hřebem a účastníky velmi kladně hodnoceným bodem náročného programu byla beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu.
Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se jako obvykle podařilo vytvořit velice pracovní, přesto zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
Jak hodnotíte přístup lektorů?
- Lektoři byli velice milí, sympatičtí a empatičtí. Nikoho do ničeho nenutili, přesto se všichni zapojili a pracovali.
- Respektující, klidný, odborný.
- Na 1*.
- Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?
- Bez výhrad - výborná návaznost, obsahová i chronologická, nové přínosné informace, člověk si spoustu věcí utřídí a správně zařadí.
- Obsahová náplň odpovídala názvu kurzu a je vhodná pro využití ve škole.
Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?
- Velmi dobře využitelné.
- 90% materiálů lze využít.
- Vaše další připomínky, podněty a názory
- Pokud budete pořádat něco podobného, ráda se nechám pozvat.
- Čekám další navazující seminář s jinými aktivitami.
- Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?
- Velmi příjemná, účastníci měli zájem o nové poznatky, elán a nadšení.
- Atmosféra byla velmi příjemná, tvůrčí.
Zpráva o semináři - červen 2015
Seminář se konal za finanční podpory:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz
www.eeagrants.cz
Navštivte také
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.