Večerní škola Tomana Broda - I. díl z cyklu přednášek
13. října 2015
Praha
Jáchymka - židovská škola v Praze
V úterý 13. října 2015 se v Jáchymce konal první díl z cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Tématem prvního ze tří večerů bylo Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky. Přednáška byla přístupná široké veřejnosti, zavítali na ni zájemci z řad učitelů, archivářů, pamětníků a jejich potomků a další. Po přednášce následovala beseda, do které se svým názorem zapojil také německý historik a zaměstnanec Institutu Terezínské iniciativy Alfons Adam. Večerem provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Dr. Toman Brod nastínil ve své úvodní přednášce několik tezí týkajících se vzniku tzv. První československé republiky jako mnohonárodnostního státu. V úvodu zmínil například:
"Když se na podzim roku 1918 zhroutilo Rakousko-Uhersko, doufal T.G. Masaryk, že na jeho troskách vznikne nová střední Evropa, že následnické státy budou vedeny demokratickými, humanistickými ideály, že nastolí a zajistí v tomto geopolitickém prostoru trvalý mír. Svatopluk Machar na toto období později vzpomínal: Zdálo se mi, že prvořadou nutností našeho státního života jest dorozumění s Němci. Do Labe je naházet - jak radila ještě za Rakouska jedna temperamentní Češka - nemůžeme. Je-li historie učitelkou života, pak historie zaniklého rakouského soustátí učí, čeho se nutno vyvarovat - nespravednosti těch, kteří vládnou a nespokojenosti těch, kdož jsou ovládáni. Němci byli zkrušení, leželi na zemi za hranicemi i u nás. Moudrý vítěz podá přemoženému ruku a zdvihne jej..."
V následné diskusi hovořil historik Dr. Alfons Adam o svém náhledu na postavení Němců v Československu po roce 1918. V další diskusi s účastníky byla naznačena linie nedostatečného řešení postavení národnostních menšin u nás vedoucí k válečným i poválečným událostem. Oba tyto momenty byly řešeny v rámci dalších dvou pořadů cyklu:
úterý 10. listopadu 2015: Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty - Období Protektorátu Čechy a Morava (pozvánka na pořad)
úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Vice fotografií ve fotogalerii
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
