Večerní škola Tomana Broda - I. díl z cyklu přednášek
13. října 2015
Praha
Jáchymka - židovská škola v Praze
V úterý 13. října 2015 se v Jáchymce konal první díl z cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Tématem prvního ze tří večerů bylo Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky. Přednáška byla přístupná široké veřejnosti, zavítali na ni zájemci z řad učitelů, archivářů, pamětníků a jejich potomků a další. Po přednášce následovala beseda, do které se svým názorem zapojil také německý historik a zaměstnanec Institutu Terezínské iniciativy Alfons Adam. Večerem provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Dr. Toman Brod nastínil ve své úvodní přednášce několik tezí týkajících se vzniku tzv. První československé republiky jako mnohonárodnostního státu. V úvodu zmínil například:
"Když se na podzim roku 1918 zhroutilo Rakousko-Uhersko, doufal T.G. Masaryk, že na jeho troskách vznikne nová střední Evropa, že následnické státy budou vedeny demokratickými, humanistickými ideály, že nastolí a zajistí v tomto geopolitickém prostoru trvalý mír. Svatopluk Machar na toto období později vzpomínal: Zdálo se mi, že prvořadou nutností našeho státního života jest dorozumění s Němci. Do Labe je naházet - jak radila ještě za Rakouska jedna temperamentní Češka - nemůžeme. Je-li historie učitelkou života, pak historie zaniklého rakouského soustátí učí, čeho se nutno vyvarovat - nespravednosti těch, kteří vládnou a nespokojenosti těch, kdož jsou ovládáni. Němci byli zkrušení, leželi na zemi za hranicemi i u nás. Moudrý vítěz podá přemoženému ruku a zdvihne jej..."
V následné diskusi hovořil historik Dr. Alfons Adam o svém náhledu na postavení Němců v Československu po roce 1918. V další diskusi s účastníky byla naznačena linie nedostatečného řešení postavení národnostních menšin u nás vedoucí k válečným i poválečným událostem. Oba tyto momenty byly řešeny v rámci dalších dvou pořadů cyklu:
úterý 10. listopadu 2015: Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty - Období Protektorátu Čechy a Morava (pozvánka na pořad)
úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Vice fotografií ve fotogalerii
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.


Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.