Večerní škola Tomana Broda - I. díl z cyklu přednášek
13. října 2015
Praha
Jáchymka - židovská škola v Praze
V úterý 13. října 2015 se v Jáchymce konal první díl z cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Tématem prvního ze tří večerů bylo Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky. Přednáška byla přístupná široké veřejnosti, zavítali na ni zájemci z řad učitelů, archivářů, pamětníků a jejich potomků a další. Po přednášce následovala beseda, do které se svým názorem zapojil také německý historik a zaměstnanec Institutu Terezínské iniciativy Alfons Adam. Večerem provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Dr. Toman Brod nastínil ve své úvodní přednášce několik tezí týkajících se vzniku tzv. První československé republiky jako mnohonárodnostního státu. V úvodu zmínil například:
"Když se na podzim roku 1918 zhroutilo Rakousko-Uhersko, doufal T.G. Masaryk, že na jeho troskách vznikne nová střední Evropa, že následnické státy budou vedeny demokratickými, humanistickými ideály, že nastolí a zajistí v tomto geopolitickém prostoru trvalý mír. Svatopluk Machar na toto období později vzpomínal: Zdálo se mi, že prvořadou nutností našeho státního života jest dorozumění s Němci. Do Labe je naházet - jak radila ještě za Rakouska jedna temperamentní Češka - nemůžeme. Je-li historie učitelkou života, pak historie zaniklého rakouského soustátí učí, čeho se nutno vyvarovat - nespravednosti těch, kteří vládnou a nespokojenosti těch, kdož jsou ovládáni. Němci byli zkrušení, leželi na zemi za hranicemi i u nás. Moudrý vítěz podá přemoženému ruku a zdvihne jej..."
V následné diskusi hovořil historik Dr. Alfons Adam o svém náhledu na postavení Němců v Československu po roce 1918. V další diskusi s účastníky byla naznačena linie nedostatečného řešení postavení národnostních menšin u nás vedoucí k válečným i poválečným událostem. Oba tyto momenty byly řešeny v rámci dalších dvou pořadů cyklu:
úterý 10. listopadu 2015: Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty - Období Protektorátu Čechy a Morava (pozvánka na pořad)
úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Vice fotografií ve fotogalerii
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.