Téma měsíce: Nucené práce

11. 02. 2015

V únoru 2015 pořádal Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci workshop "Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě". Při této příležitosti jsme pro Vás vybrali některé články a studie k tématu nucené práce.

 

Německý historik Institutut Terezínské iniciativy Alfons Adam se dlouhodobě věnuje tématu nucené práce a pobočných táborů na území Sudet i Protektorátu Čechy a Morava. V němčině vyšla jeho kniha "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden", která v podstatě poprvé mapuje a dokumentuje existenci těchto táborů. V konečné fázi příprav je nyní také její český překlad.

Na vzdělávacím portálu holocaust.cz najdete informace o koncentračních táborech Osvětim, Flossenbürg a Gross-Rosen, jejichž pobočky byly vybudovány na území dnešní České republiky především v závěrečné fázi 2. světové války.

 

Nucené práce byly podchyceny také v ročence Terezínské studie a dokumenty, z jejíchž článků vybíráme:

 

Adam, Alfons: "Žádám vás, abyste tuto záležitost vyřešili tak, aby byly zohledněny všechny tyto zájmy."
Alfons Adam se ve své studii věnuje významné pobočce koncentračního tábora Flossenbürg na území Sudet, a to pobočnému táboru v Holýšově na Domažlicku. Článek řeší otázky zřízení tábora, počet a národnostní rozložení vězňů a jejich životní podmínky a také problematiku výcviku dozorkyň SS, který v Holýšově také probíhal.
(in: Terezínské studie a dokumenty 2005, s. 282-296)

 

Adam, Alfons: Hranice efektivity. Nucená práce u severočeských dceřiných firem koncernu Říšské závody Hermanna Göringa
Německý historik Alfons Adam ze v této studii podrobně věnuje využívání nucené práce v průmyslových podnicích v Sudetech na mostecku. Text je zpracován na základě materiálů z firemních archivů a zabývá se počty nuceně pracujících, jejich národnostním rozložením a celým mechanismem organizace nucené práce na firemní úrovni ve vztahu k německé Říši.
(in: Terezínské studie a dokumenty 2009, s. 11-53)


Kosta, Jiří: Aufbaukommando a rok v kladenských dolech
Na stránkách Terezínských studií a dokumentů mají své místo také vzpomínky bývalých vězňů Terezína. V tomto ročníku jsou zastoupeny statí Jiřího Kosty, který přijel do Terezína jako člen tzv. “ Aufbaukommanda” a po několika měsících byl vybrán spolu s dalšími na práci v kladenských dolech. Vedle pracovního nasazení ve svém textu vzpomíná také např. na ilegální kontakty s vnějším světem.
(in: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 209-221)

 

Franc, Miroslav: Pracovní komando Wulkow
Miroslav Franc se ve svém příspěvku zabývá komandem terezínských vězňů vyslaných v roce 1944 a na počátku roku 1945 na výstavbu baráků poblíž Berlína, ve Wulkově, kde měly být umístěny náhradní ústupové úřadovny berlínské centrály gestapa. Autor se věnuje přípravě tohoto transportu v Terezíně, vedením tábora ve Wulkově a vedle samotné práce vězňů také jejich životním podmínkám v táboře. Připojena je i krátká statistika odjezdů z Terezína do Wulkova a návratů do Terezína.
(in: Terezínské studie a dokumenty 1998, s. 273-285)

 

Brenner, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území
Německý historik Hans Brenner na základě svých dlouholetých výzkumů zpracoval základní přehled o pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu, které byly zřízeny na českém území a ve kterých byly vězněny ženy. Důležité jsou zejména údaje o jejich pracovním nasazení. Autor se věnuje každému pobočnému táboru zvlášť, součástí jsou i statistické tabulky.
(in: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 288-313)

 

Tarsi, Anita: Práce v pasti. Ústředna práce v prvním roce existence ghetta Terezín
Článek izraelské historičky Anity Tarsi představuje album kreseb Lea Haase, které charakterizují roční činnost Ústředny práce a obecněji problémy pracovního nasazení terezínských vězňů. Album nese název AZ (Arbeitzentrale), má 47 listů a vzniklo jako dar Jakobu Edelsteinovi k prvnímu výročí vzniku ghetta. Album obsahuje také humoristické karikatury členů Ústředny práce, kteří vznik alba iniciovali. Článek je doprovázen ukázkami z tohoto alba.
(in: Terezínské studie a dokumenty 2000, s. 127-140)

 

Zemanová, Pavla: Terezínská pracovní komanda vnějšího nasazení
Pavla Zemanová zpracovala na základě archivních dokumentů a vzpomínek pamětníků historii všech komand, jež si nacistické instituce či jiné subjekty vyžádaly na práce mimo území terezínského ghetta. Seznamuje tak čtenáře s pracovním nasazením v kladenských dolech, v Oslavanech, v křivoklátských lesích, na stavbě cest v Českých Budějovicích, ve službách vdovy po Heydrichovi v Panenských Břežanech a ve Wulkově.
(in: Terezínské studie a dokumenty 2000, s. 51-77)

 

K jednotlivým ročníkům budeme postupně přidávat vybrané anotace, aby se v jejich obsahu čtenáři snáze orientovali. Terezínské studie a dokumenty je možné zakoupit v kanceláři ITI. Bližší informace k nákupu publikací najdete zde.

 

V naší knihovně, kde najdete řadu dalších publikací a článků, ať už odborných nebo biografického charakteru, v češtině nebo dalších jazycích (zejména v polštině a němčině), se tématu věnují například následující publikace:

 

Spoerer, Mark: Nucená práce pod hákový křížem. Praha 2005. (signatura 4954)

kol. autorů: “Nepřichází-li práce k tobě…” / “Kommt die Arbeit nicht zu Dir…”. Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech. Praha 2003. (signatura 4175)

Bílek, Jaroslav (ed.): My, nasazení na nucené práce ve druhé světové válce. Z dopisů, vyprávění a dokumentů některých nasazených získaných v roce 2003. Žďár nad Sázavou 2004. (signatura 4328)

sborník Koncentrační tábor Litoměřice 1944-1945. Příspěvky z mezinárodní konference v Terezíně, konané 15. - 17. listopadu 1994. Památník Terezín 1995. (signatura 3736)

Adam, Alfons: “Die Arbeitterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häflingen gelöst werden”. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik. Berlin 2013. (signatura 6166)

Kural, Václav - Radvanovský, Zdenek a kol.: “Sudety” pod hákovým křížem. Ústí nad Labem 2002. (signatura 3691)