Tváří v tvář historii a současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání

Pro porozumění současnosti, ukotvení v ní a rozhodnutí se angažovat ve společnosti je nutné zvnitřnění demokratických hodnot, vůle získávat informace a dovednosti s nimi pracovat. Projekt Tváří v tvář historii i současnosti nabízí navzájem provázané aktivity, které metodou Facing History and Ourselves a natáčením videoklipů vedou k pochopení vlastní identity a vlivu obrazu dějin na naše vnímání dneška. Spoluprací s organizacemi působícími ve strukturálně postižených regionech přímo s příslušníky romské komunity umožňuje propojení většinové a romské komunity, zohlednění jejích postojů a potřeb.


Dvouletý projekt, který realizuje Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s partnery Romano jasnica a Kharomo Chodov o.p.s.


Doba realizace:

  • 1. října 2020 až 31. ledna 2022

 

Harmonogram kurzu


Cílové skupiny:

  • lektoři, kteří po absolvování kurzu budou moci lektorovat lekce metodou Tváří v tvář historii i současnosti (Facing History and Ourselves) ve školách; včetně romských lektorů a studentů pedagogických oborů VŠ
  • učitelé všech typů škol, lektoři, studenti pedagogických fakult nebo didaktiky dějepisu  - absolvují seminář pro učitele, následně vyučují podle metody FHAO a za využití metodik ze seminářů ve svých školách, na aktivitě 5 se podílí účastí svojí a studentů a pomocí studentům s realizací navržených aktivit   
  • mladí lidé: studenti SŠ, SOŠ, gymnázií a učňovských oborů, klienti nízkoprahových zařízení – absolvují vzdělávací programy vedené lektory ITI a následně proškolenými lektory z kurzu, natáčejí videoklipy, účastní se studentské konference a následně realizují projekt, který navrhli


Cíl projektu:

  • Co? Prostřednictvím historie vést k přemýšlení o naší současnosti, osobní i skupinové identitě, našem místě ve světě a čeho můžeme dosáhnout vlastní aktivitou.
  • Jak? Prostřednictvím kurzu pro lektory, programů pro školy, natáčení klipů s mladými lidmi a veřejnými debatami k nim a studentskou konferencí, která spojí všechny tři naše cílové skupiny dát možnost a prostor těm, na které cílíme.
  • Proč? Pokud chápeme souvislosti, dovedeme aplikovat naše vědomosti v reálném světě, rozumíme příčinám svých postojů a jsme ochotni je měnit, jsme silnější, sebevědomější a nepůsobí na nás tolik strach.


Největší výzva projektu:

Sladit cílové skupiny projektu tak, aby účastníci měli možnost se vzájemně poznat, pochopit rozdílné startovní podmínky i motivace a navzájem se inspirovat a posilovat v úsilí o změnu k lepšímu.


Největší přínos projektu:

Pracujeme s lektory a mladými lidmi z regionů, kde je tíživá sociální situace, často podmínky sociálního vyloučení. Věříme, že díky novým znalostem a hlavně kritickému porozumění je projekt schopen zvýšit toleranci a respekt ke kulturní rozmanitosti. Máme se od sebe navzájem hodně co učit.
 

Soulad se strategií Institutu Terezínské iniciativy:

Strategie ITI spočívá na třech pilířích: 1. bádání o nacistické perzekuci v českých zemích a v Evropě a dokumentace jejích obětí, 2. připomínání a 3. vzdělávání proti projevům rasismu, antisemitismu a xenofobie. Od r. 2015 se věnujeme romskému holocaustu, jeho příčinám a důsledkům. Ze studia procesů vedoucích k holocaustu vyplývá, že předsudky a nenávist spolu s neinformovaností a neochotou informace zjišťovat a kriticky vyhodnocovat informace vede k tragickým důsledkům. Důsledkem je znejistění lidí příslušících do marginalizovaných vyloučených skupin, narušení důvěry v jejich vlastní kulturu a tradice, ke ztrátě identity. V projektu se proto zaměřujeme na znalosti, ale především na hodnoty, postoje, dovednosti, aktivitu, komunikaci a sebedůvěru.


Aktivity projektu:

 

V projektu proběhly dva semináře pro učitele: v březnu seminář Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové, který musel být kvůli epidemiologické situaci realizován online, v říjnu 2021 proběhl druhý seminář Tváří v tvář historii i současnosti, který se uskutečnil naživo v Praze. 

IMG_20211015_161634

 

  • Vzdělávací programy pro žáky
  • Natáčení klipů s mládeží a veřejné debaty k nim
  • Závěrečná studentská konference pro všechny cílové skupiny projektu

 

Partneři projektu:

 

Logo_Romano jasnica Logo_Khamoro

 

 

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

 

ACF_slogan_1

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus