Den otevřené Jáchymky 2013

Dopolední i odpolední program, ve kterém jsme si připomněli bohatou historii budovy Židovské školy v Jáchymově ulici na pražském Starém Městě i nadcházející 20. výročí vzniku Institutu Terezínské iniciativy, byl podle dosavadních ohlasů zajímavý a počet návštěvníků překonal očekávání organizátorů!

 

Dopoledne proběhla beseda žáků druhého stupně Základní školy Dr. Jana Malíka v Chrudimi s panem Tomanem Brodem, který chodil do školy v době jejího fungování během Protektorátu Čechy a Morava a později byl deportován do Terezína a Osvětimi.

Besedu vedl Roman Anýž, učitel dějepisu a lektor seminářů o dějinách Židů ve 20. století. Na začátku besedy prezentovala pracovnice Institutu TI Eliška Waageová dosavadní výsledky výzkumu o dějinách budovy a školy

v Jáchymově ulici. Následovala živá diskuse s panem Brodem. Také díky použíté metodice projektu Naši nebo cizí?, která vede pedagogy k přípravě žáků na besedu s pamětníkem a jejímž spoluautorem je právě Roman Anýž, byla diskuse velmi živá a žáci se věcně a konkrétně ptali na nejrůznější témata spojená nejen se školou, ale i osudy pana Broda během holocaustu-šoa.

 

Odpoledne následoval program pro širokou veřejnost, jehož součástí byly prezentace výsledků výzkumu o dějinách školy a budovy v Jáchymově ulici (celkem 4x pro velký zájem), prezentace projektu 10 hvězd, prezentace publikací a časopisů z produkce Terezínské iniciativy a Institutu Terezínské iniciativy, prezentace výstavky Hidden Child - Ukrývané dítě, projektu Haleluja, a dalších. Náštěvníci si prohlédli obě knihovny a kanceláře organizací, které se na projektu podílely. Díky práci sociální dílny Becalel si mohli odnést upomínkové předměty.

 

Večer se pak konala beseda s pamětníky školy:

  • Tommym Karasem, který do školy chodil od roku 1938
  • Annou Hyndrákovou, Tomanem Brodem, kteří chodili do protektorátní školy
  • Bohumilou Havránkovou, která chodila do školy jen krátce a skládala zde zkoušky
  • Michaleou Vidlákovou, která vzpomínala na svou maminku - paní profesorku Irmu Lauscherovou, která ve škole a později také v Terezíně učila
  • Doris Grozdanovičovou, která chodila do školy v Brně. Díky jejím vzpomínkám mohlo publikum porovnat podmínky života školní mládeže před a během války v Praze a Brně.

Všem, pracovníkům a členům všech organizací, které se na akci podílely:

Knihovna Židovské obce v Praze
Nadace Židovské obce v Praze a Nadace Hagibor
Sociální dílna Becalel
Projekt 10 hvězd
Středisko předarchivní péče Židovské obce v Praze - kancelář

zejména pamětníkům z Terezínské iniciativy, a návštěvníkům

velice děkujeme a těšíme se na další setkávání v Jáchymce.

 

V projektu výzkumu a připomínky školy v Jáchymce pokračujeme a jeho výstupy budeme postupně zveřejňovat. Stejně tak budeme dále připravovat akce a možnosti oživení budovy jako místa setkávání generací a komunit!

 

Odkazy:

Fotografie z programu celého dne

 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus