Město za zdí
Prostřednictvím rozboru uměleckých děl rozeznáváme roli propagandy a propagandistickou roli ghetta Terezín v kontrastu se skutečným životem v ghettu. Mezi prvními vězni, kteří byli transportování do Terezína, byla skupina malířů. Jejich prací bylo zobrazovat Terezín jako město, kde vedou Židé spokojený život. Tajně však ve svých dílech zachycovali strašlivou realitu tábora. Zachovali se i další obrazy vězňů, kteří zachycují různé aspekty života v Terezíně. Podíváme se, jak je využívaná propaganda v manipulaci s lidmi a jakou roli měla v procesu pronásledování. Možná je beseda s vnukem malíře Bedřicha Fritty prostřednictvím videomostu.
- Časová dotace: 3 x 45 min
- Počet účastníků: 1 třída
- Metody: Skupinová práce s obrazy, fotografiemi a dobovými dokumenty. Výklad. Využití vzpomínek a filmových ukázek. Řízená diskuse a reflexní techniky.
- Vzdělávací cíle:
- žáci se poznají o roli Terezína v procesu cíleného vyvražďování Židů - holocaustu
- žáci dokážou popsat rozdíl mezi propagandou a informací
- žáci se zamyslí nad rolí propagandy v manipulaci s informacemi v minulosti a současnosti
V rámci našich vzdělávacích aktivit nabízíme pro školy jednorázové či návazné programy a dlouhodobé vzdělávací projekty.
Kompletní nabídku nabízených seminářů a ceník neleznete zde.
Kontakt
e-mail: dana.gabalova@terezinstudies.cz
Telefon: +420 222 31 70 13 / +420 739 058 008
Navštivte také
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.