Den otevřené Jáchymky 2016
7. prosince 2016
Praha
7. prosince ve 14. hodin jsme zahájili již čtvrtý Den otevřené Jáchymky. Letos se do něj spolu s Institutem Terezínské iniciativy zapojila i Židovská obec v Praze. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program, občerstvení, o které se letos postarala Kavárna na balkóně, a prodej výrobků chráněné dílny Becalel. Pro děti byla připravena výtvarná dílna. Součástí programu byl i dobročinný bazar Židovského národního fondu, kde mohli návštěvníci přispět na obnovu a výsadbu stromů v Izraeli.
Program byl zahájen prezentací absolventů dvoudenního semináře Jáchymka – výchova k respektu a toleranci. Jednalo se o žáky z Lauderových školy v Praze a ze Základní školy Boženy Němcové v Přerově. Žáci představili své Knihy paměti, které v rámci semináře vyráběli.
Od čtyř hodin poté prezentoval svůj projekt prof. Ing. Štěpán Jurajda, věnující se statistické analýze vězňů ghetta Terezín. Údaje užité ve výzkumu vycházejí z dat obsažených v Databázi obětí, spravované institutem. Přínos inovátorského projektu spočívá v tom, že statisticky ověřuje, doplňuje či pozměňuje pohledy badatelů na postavení různých sociálních skupin v ghettu Terezín, vliv sociálního postavení na délku pobytu i dožití (zejména starých vězňů) a mimo jiné vnáší nové pohledy na činnost Židovské rady starších. Jde o moderní nástroj, který metodami sociologie a ekonomie pomáhá zpřesňovat historické bádání. Prof. Jurajda prezentoval průběžné výsledky projektu, konečné výsledky budou publikovány v odborném tisku.
Hlavním bodem odpoledne bylo představení nové knihy historika Alfonse Adama „Otroci Třetí říše“. Původní německý text, který vyšel pod názvem "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" v roce 2013, do češtiny přeložila paní Dagmar Lieblová, předsedkyně Terezínské iniciativy. Knihu vydalo nakladatelství GplusG, jehož zástupkyně Barbora Čermáková se zúčastnila prezentace knihy a jejího uvedení na trh. Kniha Otroci Třetí říše tematicky navazuje na putovní výstavu Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce na území České republiky, které měla svoji premiéru v letošním roce. V této knize autor popisuje i další místa nucené práce, fenomén popisuje v kontextu dobových ekonomických poměrů, vztahu mezi firmami a státem (včetně ekonomické činnosti SS), s odkazem na organizaci a správu táborů a využívání nucených prací pro válečný průmysl. Pokud to bylo možné, jsou v knize zmíněny i dramatické okamžiky posledních válečných dnů a hledání odpovědných představitelů po válce. K dalším přínosům knihy patří porovnání zdejších poměrů se situací v protektorátu Čechy a Morava, popis výrobních programů prosazovaných státem a SS a popis širokého spektra využívání nucených prací.
Program byl zakončen představením nového projektu Institutu Terezínské iniciativy a Antikomplexu "Identita evropských Romů ve 20. století", který navazuje a rozvíjí projekt Databáze romských obětí holocaustu. Má pět částí – dvě expertní konference, jedno setkání mládeže a jedno tvůrčí setkání učitelů.
Den otevřené Jáchymky se nesl v přátelském duchu. Své nové projekty představila Židovská obec v Praze, která v v Jáchymce otevírá sociálně právní poradenství. Vedle všeho bylo pro návštěvníky připraveno i drobné občerstvení nebo si mohli zakoupit publikace z produkce Institutu Terezínské iniciativy, a to včetně již téměř vyprodaných titulů.
Více fotografií z Dne otevřené Jáchymky naleznete ve fotogalerii.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
