Nechte mě být, jaká jsem – životní příběh Anne Frankové

Koordinace výstavy pod hlavičkou ITI byla v ČR ukončena k červnu 2021. Děkujeme všem, kteří se do putování výstavy zapojili a také všem návštěvníkům!

Obrázek1

Záměrem Anne Frank House v Amsterodamu je věnovat se odkazu Anne v dnešním světě a poukazovat na to, že i dnes má řada lidí zkušenosti s předsudky a předpojatostí druhých. Vede návštěvníky výstavy k přemýšlení nad tím, jak přistupovat k jevům, které se nám nelíbí, a jak lze být v každém věku aktivní.

S výstavou pracujeme formou vrstevnického vzdělávání (peer education). Během dvoudenního semináře proškolí naše lektorky průvodce z řad žáků a ti pak výstavou provádějí své spolužáky, ale i veřejnost. A funguje to skvěle (více o tom a reflexe žáků - průvodců).

K dispozici je také komiksový životopis – Anne Franková a metodické materiály k němu, dokumentární film „Krátký život Anny Frankové“, Deník Anne Frankové a další doprovodné materiály.

Putovní vzdělávací výstava

„Vím, co chci, mám cíl, mám vlastní názory, mám víru a lásku. Nechte mě být, jaká jsem, a budu spokojená!“
Anne Franková, Deník, 11. dubna 1944
 

banner_AFA
 

Česká verze vzdělávací výstavy o Anne Frankové, kterou zhotovil Anne Frank House v Amsterodamu, vypráví příběh Anne Frankové, její rodiny i dalších ukrývaných v zadním traktu domu v Amsterodamu, vše v kontextu nacistické politiky a druhé světové války. Druhou část výstavy tvoří příběhy současných mladých lidí, kteří se ve svých životech setkávají z různých důvodů s předsudky a diskriminací.

 

Putování výstavy po českých školách 2020 až 2022

 

Harmonogram putování


2022

 

2021

 

2020

 

2019

 

2018

   
2017

 

Napsali o nás:

Správci Krkonoš otevřeli nevšední výstavu. Připomíná historii. Krkonošský deník, 2. srpna 2017

Pavel Kubíček: “Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové”, 25. října 2017

Petr Soukal: „Nechte mě být, jaká jsem – životní příběh Anne Frankové“, 6. prosince 2021

Lenka Proschková: Vrstevnické učení v praxi aneb Výstava o Anně Frankové v ZŠ Vorlina, 6. dubna 2022

 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus