Nucená práce

Projekt se zabývá nacistickou nucenou prací a jejími zapomenutými místy nejen na území dnešní České republiky, ale i v pohraničních oblastech, náležejících k okolním státům (Polsko, Německo).
 

nucena_prace

 
Co znamená pojem Nucená práce?
 
Nucenou prací nemyslíme jen totální nasazení Čechů na území Německé říše. Nucená práce byla vykonávána také na mnoha místech Protektorátu Čechy a Morava, stejně jako v pohraničních oblastech odstoupených po Mnichovu 1938 Německé říši.
Koho se týkala:
  • Židů (jak domácích, tak zahraničních)
  • Romů
  • polské menšiny ve Slezsku
  • naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
  • západoevropských civilních pracovníků
  • válečných zajatců
  • Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.

Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.

Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
 
Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České Republice
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.

V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice

 

 

Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě

Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.

 

Pozvánka na workshop

Zprávu z workshopu naleznete zde.

Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.

 

Zprávu ze setkání naleznete zde.

Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.

 

Zprávu ze setkání naleznete zde.


Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.

 

Zprávu ze semináře naleznete zde.

Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.

 

Zprávu ze setkání neleznete zde.


Na projektu spolupracují a podporují jej:

 

 

evz_logo

eu_flag_europe_for_citizens_cs

logo_sm Liberec

flossenbuerg logo
 

9. 6. 2025

9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.

V tento den se archivům věnuje zvláštní pozornost a často se pořádají různé akce, jako jsou výstavy, komentované prohlídky a další interaktivní programy.
 
 
9. 6. 2025

V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.

Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).

9. 6. 2025

U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.

30. 5. 2025

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.

29. 5. 2025

Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.

Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.

27. 5. 2025

Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.

27. 5. 2025

Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.