Nucená práce
-
Židů (jak domácích, tak zahraničních)
-
Romů
-
polské menšiny ve Slezsku
-
naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
-
západoevropských civilních pracovníků
-
válečných zajatců
Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.
Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.
Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.
V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
„Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice“
Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.
Pozvánka na workshop
Zprávu z workshopu naleznete zde.
Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Zprávu ze semináře naleznete zde.
Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Zprávu ze setkání neleznete zde.
Na projektu spolupracují a podporují jej:
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?