Nucená práce
-
Židů (jak domácích, tak zahraničních)
-
Romů
-
polské menšiny ve Slezsku
-
naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
-
západoevropských civilních pracovníků
-
válečných zajatců
Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.
Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.
Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.
V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
„Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice“
Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.
Pozvánka na workshop
Zprávu z workshopu naleznete zde.
Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Zprávu ze semináře naleznete zde.
Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Zprávu ze setkání neleznete zde.
Na projektu spolupracují a podporují jej:
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
