Publikace ke stažení
Často, když mluvíme o holocaustu, naše mysl obsáhne období od prvních transportů po osvobození. Tomuto procesu však předcházely roky, kdy se situace Židů postupně zhoršovala. V projektu Život před Šoa se věnujeme právě období od první republiky po začátek transportů. Sledujeme, jak za první republiky vnímali Židé sami sebe a jak byli vnímáni okolím. I když byli v předválečném období integrováni, stále ve většinové společnosti přetrvával latentní antisemitismus, který postupně pod vlivem nacistického Německa přerůstal v antisemitismus otevřený a posléze státní.
V této metodice najdete několik cest, jak téma přiblížit dnešním žákům a přivést je k přemýšlení nad současnou situací menšin ve společnosti a k odpovědnosti za vlastní konání.
Dne 28. dubna proběhl již 17. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Po dvou letech, kdy tato připomínková akce probíhala kvůli omezením spojeným s pandemií koronaviru pouze online, se letošní formát opět vrátil na veřejnost.
Tato publikace vznikla v rámci mezinárodního projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories, který realizuje Fundacja w Stronę Dialogu (Foundation Towards a Dialogue) spolu s Institutem Terezínské iniciativy a partnery: Nadace Milana Šimečky z Bratislavy a organizace Centropa z Budapešti.
Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.
Každý rok všichni, kdo během Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa přijdou číst jména na náměstí v českých a moravských městech, obdrží také informační brožuru. V roce 2020 se akce kvůli epidemii covid-19 konala pouze on-line a publikace byla vydána pouze elektronicky.
Publikace ke stažení (pdf): [Díl 1 - Úvod do tématu] [Díl 2 - Identita] [Díl 3 - Debatní metody] [Díl 4 - Konstruktivní komunikace] [Díl 5 - Zážitkové učení] [Díl 6 - Čtením a psaním ke kritickému myšlení]
V rámci projektu Od dokumentů k příběhům rozvíjíme kompetence pro demokratickou kulturu prostřednictvím poznání a historii a toho, jak vyhlášky a fakta ovlivňují životy jednotlivců a jak činy jednotlivce mohou ovlivnit osudy skupin.
Za každým transportním číslem se skrývá nejen jméno a tvář oběti, ale i její životní příběh. Ne všechny životní osudy se dají dnes zrekonstruovat, ale tam, kde se nám to podaří, nám před očima ožívají nejen jednotlivci, ale i celé rodiny a doba, ve které žili.
Výzkum a dokumentace obětí holocaustu přináší mnoho údajů a poznatků o osudech jednotlivých lidí, na jejichž základě je možné rekonstruovat jejich příběhy. Díky poznatkům získaným z archivních pramenů můžeme oběti holocaustu – občany, kteří žili před válkou společně s ostatními, připomínat ve veřejném prostoru, a tím je vracet do příběhu našich společných dějin.
Většina židovských a romských obyvatel se během holocaustu ztratila z naší společnosti, z domů v sousedství, ze škol, práce, obchodů a kulturních institucí. Po většině z nich nám zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla. Existuje řada pamětních knih, webových stránek, databází u nás i v zahraničí. Jaké to jsou? Jaké informace obsahují? A jak v nich hledat?
11. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa proběhl v roce 2016 hned v 11 městech České republiky. Tématem byla pomoc lidem v nouzi.
Již podesáté v Praze a podruhé v dalších městech ČR - Brně, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici. Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa při příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války byly Návraty a nenávraty.
Mít své místo. Žáci škol předválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava. Jom ha-šoa 2014
Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa v roce 2014 byly oběti holocaustu z řad žáků a studentů českých škol - Židů a Romů. V informačních a vzdělávacích materiálech jsme publikovali dvě studie zaměřené na vzdělávání Židů a Romů v první Československé republice a během Protektorátu Čechy a Morava.
Vzpomínková akce Jom ha-Šoa se konala v pondělí 8. dubna 2013 po osmé na náměstí Míru v Praze. Tématem byl "Aktivní odpor vůči bezpráví".
Tématem sedmého ročníku vzpomínkové akce v Praze bylo 70. výročí zahájení hromadných transportů českých a moravských Židů do nacistických koncentračních táborů a ghett.
Připomínková akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se v roce 2011 konala už po šesté.
Pátý ročník vzpomínkové akce Jom ha-šoa proběhl 11. dubna 2010 a doplňovala jej také výstava žákovských prací.
V roce 2009 se počtvrté četla jména obětí holocaustu v Praze 2, pietní akce tento rok připadla na 21. dubna.
V roce 2008 byla při příležitosti této pietní akce představena Databáze obětí holocaustu, přístupná na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Na místě byly k dispozici publikace související s tématem a také informační brožura zaměřená tentokrát na vydávání protižidovských zákazů a nařízení.
V roce 2007 se již podruhé konala pietní akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do v té době teprve vznikající Databáze obětí holocaustu. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Navštivte také
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.